Lehké opevnění vzor 36 – zážitkové ubytování

ŘOP 36 - zážitkové ubytování

Budovaly se v letech 1935-38 jako součást československého opevnění. Začalo se s výstavbou betonové pevnůstky vz. 36.  Objekt v podstatě tvořila jediná střelecká místnost s jednou až třemi střílnami. Výzbroj objektů tvořily lehké kulomety vz. 26 nebo těžké kulomety vz. 8/24. Střílny byly tvarovány pouze v betonu, uvnitř objektu byly uzavíratelné posuvným uzávěrem s pozorovací štěrbinou. Vnitřní výbava objektů vz. 36 byla velmi chudá.

Typologie těchto pevnůstek byla velmi jednoduchá – v podstatě byla tvořena objekty tří základních typů označovaných jako A a B (dvoustřílnový typ) a C (třístřílnový). Odlišovaly se i tloušťkou obvodových stěn. Typ A měl stěny a strop o deset cm slabší než typ B. Existovalo i několik atypických objektů (např. jednostřílnový typ E).

lehké opevnění vzor 36 u Rakouských hranic

Jejich výhodou byla finanční nenáročnost díky jednoduché konstrukci a omezenému množství vnitřního vybavení. Malé rozměry také snižovaly pravděpodobnost zásahu nepřátelským ostřelováním. Nevýhody ovšem převažovaly, a proto se projektanti ŘOPu snažili za šestatřicítku najít kvalitnější náhradu. A tou se stalo lehké opevnění vz.37, o kterém jsme si povídali minule.

Jak se cítila osádka v objektu, jsem si vyzkoušela na vlastní kůži, díky zážitkovému ubytování. Sice už bez kulometu, ale za to v mírovém prostředí a dá se říct s komfortem.  

vstup – 4 schody dolů

Bylo to vzrušující, úplně nové, neznámé a trochu děsivé. Dvě noci dobrodružství.  V přírodě, u lesa, v krásném okolí. Autem nepřístupné, museli jsme pěšky. Vchod do bunkru byl malý otvor, který vedl dolů, pod zem.  Pro mě hodně nepříjemný pocit. V bunkru byla postel, krbová kamna, kanystr s 20 l užitkové vody, led osvětlení, plynový vařič a základní nádobí. Malá místnůstka o velikosti cca 2×3 m se dvěma malými okénky (střílnami). Energie byla čerpána ze solárního panelu.

vybavení bunkru
vybavení bunkru

Krbová kamínka jsme hojně využívali, byla zima. Jenže vytopená místnůstka do rána nevydržela, ráno jsme klepali kosu.

kamínka v bunkru

V podstatě jsem spala celou dobu na půl oka. Stísněný prostor, neznámé zvuky a šustění z venku mi nedalo pokoje. Společnost nám celou dobu dělala myš, evidentně tu bydlela první, ale i tak jsem vůbec netoužila se s naší spolubydlící blíže potkat.  Suché WC se nacházelo asi tak 50 m od objektu, takže v noci vylézt ven do neznámého lesa bylo dost strašidelné.

důležitá místnůstka

Sice stále nevím, jak se cítila vojenská osádka uvnitř pevnůstky, když byla připravena chránit naše území, ale i tak se skláním jejich odvaze a statečnosti. Pro mě to byla nezapomenutelná dovolená, stálo to za to! Určitě doporučuji. Máte někdo podobnou zkušenost?

Autorka knihy "STÁLE TAJNÉ aneb jak jsem sloužil v Mladoticích".
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů