Dalším cílem našich cest byly železobetonové pevnůstky známé pod názvem ŘOPÍK. Byly budovány jako součást Československého opevnění z let 1935 -38. Měly svého času sloužit jako případná obrana státu. Určitě jste se již s některým potkali. Bylo jich vybudováno na deset tisíc podél hranic německých, polských, maďarských, rakouských, ale i ve vnitrozemí. Nejvíc se jich dochovalo na území odstoupených Sudet. Zpočátku bylo budováno lehké opevnění vzor 36, později byla nahrazena dokonalejším opevněním vzor 37.
Dneska se podíváme na novější typ – ŘOPÍK 37.
Vstup byl opatřen pancéřovými dveřmi v zalomeném meziprostoru, který znemožňoval případný průnik tlakové vlny. Byl chráněn střílnou a pod ní skluzem pro dýmovnici nebo granát. Ještě dva granátové skluzy sloužily k obraně částí týlu. Ty měly ochranu proti případné střelbě dovnitř bunkru. Ruční ventilátor zajišťoval dodávku čerstvého vzduchu a chránil tak osádku tří až sedmi mužů před zadušením zplodinami vzniklými při střelbě. Ve stropu pevnůstky byly k pozorování a signalizaci jeden až dva periskopy. V lafetách (uchycení) v ocelolitinových střílnách byly osazeny zbraně: jeden až dva lehké nebo těžké kulomety.
Tento chránil polskou hranici. Při výstupu na Sněžku jsme si ho mohli prohlédnout. Samozřejmě, je jich zde víc.
U Orlické přehrady jsme objevili tento. Je ale celý zazděn.
U Soumarského mostu v kempu u Lipna provozují nadšenci Šumavské muzeum lehkého opevnění. Jsou zde dva řopíky. Jeden je upravený armádou v době studené války. Je vybavený protiatomovou ochranou.
Druhý řopík je kompletně dobově vybaven a zařízen. Dostanete zde i odborný výklad od průvodce. Můžete si zde zakoupit třeba nábojnici, pohled nebo magnetku. 🙂
Určitě jste na svých toulkách po vlastech českých nějaký objevili, navštívili, viděli. Třeba nějaký i vlastníte, udržujete, provozujete. Podělte se s námi v komentářích. Můžete nás potěšit i fotkou.