Pěchotní srub K – S 14 „U cihelny“

Dalším cílem našich výletů se stal pěchotní srub K – S 14 „U cihelny“ v Králíkách. Nachází se v Pardubickém kraji, v severozápadním výběžku Hanušovické vrchoviny na okraji města Králíky. Pěchotní srub je železobetonový objekt budovaný v rámci opevnění. Měl tvořit souvislou linii na nejohroženějších úsecích státních hranic. Jejich úkolem bylo, s pomocí lehkého opevnění a protipěchotních a protitankových překážek, střežit státní hranici. Jejich rozmístění muselo být odborně vyměřeno a vypočítán jejich palebný vějíř, tak aby se kryl vždy se sousedním srubem.

Každá věc, každé místo má svůj příběh, svoji historii. Zajímá mě to. Představuji si, že stojím na místě, které v minulosti bylo významné, nebo dokonce kde se stala nějaká slavná událost nebo tragédie. Chtěla bych se vrátit v čase a být u toho. Cítím ve vzduchu tu stopu minulosti a klaním se před každým, kdo se snaží památku uchovat. Jeden smutný příběh, se odehrál i zde.

Pěchotný srub K- S 14 „U cihelny“ je oboustranný dvoukřídlý objekt, který byl vybudován ve dnech 29. září až 8. října 1936. Ano, čtete dobře. Stavba trvala pouhých deset dnů. Spotřebovalo se 2 110 m3 betonu. Lidé brali obranu Československa doopravdy vážně. Výzbroj objektu tvořily dva protitankové kanóny s těžkým kulometem, dvě dvojčata těžkých kulometů, těžký kulomet v sólo provedení, minomet ráže 9 cm a pět lehkých kulometů. Byly zde osazeny dva pancéřové pěchotní zvony. Osádku objektu mělo tvořit 43 vojáků.

Příslušníci tehdejší armády byli odhodláni bránit republiku s nasazením svých životů. Po kapitulaci v roce 1938 příslušník osádky srubu odmítl svoji pevnost bez boje opustit. Četař Arnošt Hrad, zástupce velitele srubu a příslušník hraničářského pluku č. 6 při odstoupení pohraničních území Třetí říši, při evakuaci a vyklízení opevnění československou armádou odmítl odejít z pevnosti a spáchal v noci 3. října 1938 sebevraždu zastřelením. Zanechal zde omluvný dopis svému veliteli, své rodině. Jeho příklad je nesmazatelnou připomínkou odhodlání a statečnosti.

Podle výpovědi pamětníků se pohřeb stal tichou demonstrací nesouhlasu s kapitulací. Bolestivý ústup z hranice připomíná pamětní deska umístěná ve srubu.

Od roku 2002 je v minometné místnosti umístěna stálá expozice o životě tohoto četaře s pietním místem.

Znáte nějaký podobný příběh? Příběh o statečnosti, příběh vlastenectví? Napište mi.