Tento krásný, slunečný, teplý, podzimní víkend byl pro mě ve znamení historie. A ta mě fakt baví. A nemusí být jen vojenská.
Sobotní prosluněné odpoledne jsem trávila na Vladaři. Hradiště Vladař v okrese Karlovy Vary, asi 5 km od Žlutic je jedním z největších keltských hradišť na území Čech. Rozkvět toto území zažívalo v 5. – 4. století př.n.l. Podle odhadů zde mohlo žít až 1000 obyvatel. Kolem roku 200 př.n.l. byl vývoj násilně přerušen událostmi doprovázenými ničivým požárem. Osídlení poté značně prořídlo. Před počátkem letopočtu bylo hradiště opuštěno úplně. A nyní je chráněno jako kulturní památka.
Čedičová hora, která je výraznou dominantou kraje. Má charakteristický ploché temeno a příkrými svahy. Nejvyšší bod dosahuje 693 m nad mořem. Kdo by byl řekl, že hora je pozůstatkem samostatné sopky? Zvláštností vrcholu je malé rašelinové jezírko bez přítoku. Sloužilo asi jako cisterna na vodu v dávných dobách prehistorického osídlení. Jak fascinující! Procházíte se po hoře, kocháte se tou nádherou a myslíte na původní obyvatele, kteří zde žili, pracovali, bavili se, vychovávali děti. Nyní slyšíte jen ševelení větru, křik ptáků a po lidském žití žádné, na první pohled viditelné, stopy. Jaké se tu asi odehrávaly za příběhy, jací byli obyvatelé, jaké měli trápení, jaké radosti? Mít tak možnost mávnout proutkem a podívat se pár tisíciletí zpět.
Temenem hory prochází naučná stezka Cesta za pověstí. Na podzim roku 1421 se zde Jan Žižka s husitským vojskem na severní straně hory úspěšně bránil v obklíčení panské přesile, obležení prolomil a ustoupil do Žatce. Tuto událost připomíná dodnes malý pomník.
Berte to ode mě jako tip na výlet č. 1.
A pokud vám to nestačí, doporučuji výlet č. 2.
K mezinárodnímu dnu archeologie pořádalo v neděli 13. 10. 2019. Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, vlastivědnou procházku. Tentokráte do Přírodní rezervace Krašov a jejího okolí. Zmizelá krajina? A už v tom zase lítám. 🙂
Sešli jsme se u bývalého hospodářského dvora Rohy. Byli jsme celkem početná skupina. Akce byla perfektně připravená a naši průvodci Mgr. Daniel Stráník a Mgr. Pavel Beneš nenechali nic náhodě. Nejen, že zajistili ideální počasí, ještě připravili pro účastníky tištěný materiál s mapovými obrázky, s vysvětlením a s popisem cesty. Současná krajina odráží vztah člověka a přírody, způsob, jak s ní hospodaří. Pravěkou, středověkou a barokní krajinu překrývá ta současná. Najdeme její stopy?
No musím přiznat, že bez skvělého průvodce se zapáleným vyprávěním, bych neviděla vůbec nic. Majestátný, 320 let starý, Rožský dub se i dnes naparuje na bývalé hrázi Rožského zaniklého rybníka. Hospodářský barokní dvůr, stodola se znaky opata Tyttla. Zaniklé cesty, které dřív byly klíčové. Mini skanzen s původními roubenkami. Pokračujeme lesem ke hradu Krašov. Prohlídli jsme si největší Krašovský vodopád.
Obyčejný člověk netuší, archeolog vidí. Náhon krašovských mlýnů, zaniklé krašovské rybníky, pozůstatky bateriové věže a kovárny v předhradí. Člověk znalý vidí i pozůstatky spilky, sladovny a pivovaru. Ležácký sklep u bývalé krčmy.
V mé hlavě se odehrávají různé příběhy těch, kteří zde žili, pracovali, nebo jenom procházeli. Jak žil kovář? Kolik měl dětí? Jaká byla asi místní krčma? Co hospodský, šidil? Jak asi chutnalo místní pivo? Byli zde lidé šťastní? Jaké měli sny? Co zažívali?
Dnešní, nedělní procházku zmizelou krajinou jsme ukončili prohlídkou zříceniny Krašov. Úctyhodná činnost Spolku pro záchranu zříceniny hradu Krašova a na druhé straně jiný pohled na věc očima historika. Bylo to pro mě velice zajímavé.
Chtěla bych na tomto místě poděkovat Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici, že takové akce pořádá a přibližuje zajímavou formou dějiny i nám laikům.
Historie mě prostě baví. Až se budu příště rozhodovat, čím bych chtěla být, mám již jasno! 🙂
A co vy? Baví vás minulost? Napište mi do komentářů. Zajímá mě to.
Zdroj: : http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/zahorice-hradiste-vladar, http://www.marianskatynice.cz/