
Časová náročnost prohlídky dělostřelecké tvrze Hůrka je 40 – 360 min. Cože? Šest hodin prohlídky? Přišlo mi to neuvěřitelné. Doopravdy šest hodin? No páni! Pochopila jsem a uvěřila, až když jsme se do tvrze dostali, i když na prohlídkovou trasu kratší, „pouze“ cca 60 min dlouhou. A stálo to za to! Dělostřelecká tvrz Hůrka je jednou z pěti stavebně dokončených tvrzí v České...

Moje první setkání se spolkem KPHVJ Mordové rokle proběhlo již před pár lety. Členové klubu se snaží u Milovic poblíž letiště Boží Dar vytvořit vojensko-historický skanzen. A daří se jim to. Několik „malých exponátů“ získali i od nás z Mladotic. Na prohlídce, když vidím osvícenou naši planžetu, dmu se pýchou. Moc jim fandím. Charakter objektu u Milovic byl zřejmě primárně obranný,...

Pokud jste četli knihu, „Stále tajné aneb jak jsem sloužil v Mladoticích“, určitě jste několikrát narazili na zmínku o tom, že Mladotice byly záložní stanoviště 10. letecké armády. Hlavní sídlo bylo v Hradci Králové. V případě napadení a zničení velitelství, by se řídil vojenský útok ze záložního stanoviště. Ano, to je teorie. Nikdy k tomu naštěstí nedošlo. A protože cílem dnešní výletní cesty...

Návštěva Muzea protivzdušné obrany Československa ve mně zanechala silný dojem. Na prohlídku jsme se objednali na webových stránkách www.bunkr-drnov.cz. Smekám před občanským sdružením Bunkr Drnov. Dokázali po odchodu vojáků zpřístupnit objekt veřejnosti. A že je zde co k vidění. Velitelské stanoviště 71. protiletadlové raketové brigády, 56. radiotechnického praporu a Navádějícího stanoviště 5 bylo aktivní od 1. dubna 1985 do roku 1989, v roce 2003...

Budovaly se v letech 1935-38 jako součást československého opevnění. Začalo se s výstavbou betonové pevnůstky vz. 36. Objekt v podstatě tvořila jediná střelecká místnost s jednou až třemi střílnami. Výzbroj objektů tvořily lehké kulomety vz. 26 nebo těžké kulomety vz. 8/24. Střílny byly tvarovány pouze v betonu, uvnitř objektu byly uzavíratelné posuvným uzávěrem s pozorovací štěrbinou. Vnitřní výbava objektů vz. 36...

Dalším cílem našich cest byly železobetonové pevnůstky známé pod názvem ŘOPÍK. Byly budovány jako součást Československého opevnění z let 1935 -38. Měly svého času sloužit jako případná obrana státu. Určitě jste se již s některým potkali. Bylo jich vybudováno na deset tisíc podél hranic německých, polských, maďarských, rakouských, ale i ve vnitrozemí. Nejvíc se jich dochovalo na území odstoupených Sudet....

Kolena a ruce od hlíny, poškrábané nohy od křoví, dvě klíšťata, jeden štípanec, rezavý hřebík v noze, ale spokojenost na tváři, to byl výsledek dnešního výletu.„Našli jsme bunkr, možná by tě to mohlo zajímat,“ řekl mi v sobotu večer kamarád.„Jasně, zajímá,“ odpovídám. A už zjišťuji, kde, co jak. A tak cíl nedělního výletu byl daný.Chvilku to trvalo, příroda už tu vládne...

Jako bychom žili v pohádce. Celé království ovládá drak Covid, který všechny tyranizuje. Starý nemocný král své lidi nepodporuje. Jedni kážou vodu, sami pijí víno, třeba v Lánech na hostině. Hlavní komoří lže a hlavně si hrne do své kasičky. Prostý lid je nenápadně a pomalu okrádán o svoji integritu, svobodu a samostatnost. Je mi z toho smutno.

Současnou situaci zná každý. Pandemie koronaviru zasáhla všechny z nás. Pracuji již druhý týden z domova a kromě odpoledních procházek do lesa vůbec nevycházím. Dodržuji poctivě Nařízení vlády. A taková obyčejná věc, jako je návštěva pošty vás přivede najednou do úplně jiné dimenze. Potřebovala jsem zajít na poštu, a odeslat balíček – moji knihu, protože lidé v domácí karanténě mají nyní více času a čtou.