Příběh ve třech větách

Mám velikou radost a ráda bych se s vámi o ni podělila.

Týdeník NOS vyhlásil literární soutěž. Jejím cílem bylo probudit v lidech tvůrčí fantazii, napsáním příběhu ve třech větách. Ne méně, ne více. Počet vět byl určen. Podmínky pro všechny soutěžící stejné. Každý má jen tři věty, které vypráví určitý příběh. Jediná podmínka. Nezáleží na tom, jestli je příběh reálný, nereálný, veselý nebo smutný, věty holé nebo souvětí. Ani žádné omezení žánrového rozsahu. Pouze jediná podmínka – a to tři věty. Tečka.

Je možné popsat příběh třemi větami? Nevěříte? Přesvědčte se! Tři věty stačí.

Příběh 1: „Haló, nevidím, neslyším! Slyšíte, nevidím vás! Vidíte, neslyším vás!“

Líbilo se mi zadání, nápad. Nebylo to pro mě těžké. Připravila jsem si tři příběhy a zaslala do soutěže. Vycházely postupně v týdeníku NOS. I v elektronické verzi.

Příběh 2: „Hrozně moc, hrozně moc se mi nechce. Vím, že tam venku, je to jiné a již mi nikdy nebude tak příjemně a bezpečno. Ale moje maminka se na mě moc těší, nechci ji zklamat a tak jdeme na to!“

Jaké bylo mé překvapení, když po vyhodnocení a hlasování mi přišla zpráva:  „Gratuluji k vítězství v literární soutěži.“ 🙂 Já vím, možná se vám zdá, že taková malá, neznámá soutěž, nestojí ani za řeč. Ale pro mě ano. Vím, je to jen bezvýznamné vítězství, ale pro mě velký význam má.  Osobní.

A jaký byl můj vítězný příběh?

Příběh 3: „Chtěl ji chytit za ruku, jako již tisíckrát v životě, ale nešlo to. Chtěl ji políbit, jak to dělával celých padesát let, ale bylo to nemožné. Chtěl být s ní, ale jeho slzy kapaly na černou rakev a on věděl, že už nic nebude jako dřív.“

Co na to říkáte? Zkusíte to také?  

Zdroj: http://www.i-nos.cz/, https://www.facebook.com/pg/3vety/photos/?ref=page_internal

Autorka knihy "STÁLE TAJNÉ aneb jak jsem sloužil v Mladoticích".
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů