Jako v pohádce o zlém draku

Můj zaměstnavatel se rozhodl, že nejsem pro firmu přínosem a v této „těžké ekonomické situaci“ se bude muset prý obejít beze mě. Cítila jsem to podobně, a tak by se dalo říct, že se mi vlastně ulevilo. Najednou cítím svobodu. Ranní nevolnosti ustoupily. Sedím na lavičce v Rokytnici nad Jizerou, užívám si sluneční paprsky, poslouchám štěbetání ptáčků a vzdálený štěkot pečlivého domácího hlídače. Vyhřívám se. Je tu krásně, kouří se mi z hrnečku s kafem a cítím se skvěle.

Trochu jsem se unavila malou prohlídkou okolí a věřte, že jsem nepotkala živáčka.

Samozřejmě neberu na lehkou váhu současnou situaci s pandemií, ale nad nějakými věcmi, mi fakt jde hlava kolem. Přesně to vystihuje následující zpráva, která se šíří internetem. „Tak konečně otevřou školy. Děti narozené ve znamení Štíra budou chodit do školy každé liché pondělí a sudý čtvrtek od devíti do tří hodin. Děti, jejichž babička umí plést, mají od dvou odpoledne družinu. Třeťáci, kteří mají Lunu v konjunkci s Marsem, budu chodit v úterý a v pátek od dvou do čtyř. Děti narozené předčasně nemohou chodit na obědy, ale mohou začínat až v devět. Druhý stupeň to bude mít stejně, ale obráceně pro dívky a chlapce. Děti, které jsou narozené ve čtvrtek, budou mít vyučování pouze odpoledne, pokud to nejsou blonďaté holčičky. Ty budou chodit do školy každý lichý pátek od osmi do dvanácti. Otázky?“ Malé provozovny otevřené být nemohou, ale velké ano. Je to všechno zvláštní, nemyslíte?

Jako bychom žili v pohádce. Celé království ovládá drak Covid, který všechny tyranizuje. Starý nemocný král své lidi nepodporuje. Jedni kážou vodu, sami pijí víno, třeba v Lánech na hostině. Hlavní komoří lže a hlavně si hrne do své kasičky. Prostý lid je nenápadně a pomalu okrádán o svoji integritu, svobodu a samostatnost. Je mi z toho smutno.

Každý den sleduji čísla nakažených koronavirem, vyléčených i těch, co podlehli. Přijde mi to ale jednosměrné. Chybí mi čísla pro srovnání. Jak je to s jinými nemocemi? Kolik lidí onemocnělo rakovinou, kolik na to umřelo a kolik se jich uzdravilo? Kolik lidí umřelo na sociální izolaci? Na stáří? Na infarkt? Kolik se muselo odložit běžných, naplánovaných operací? Nebo je za tím vším ještě něco jiného? Otázek by bylo spousta. Pro jednu věc se nějak zapomíná na ty ostatní.

Víte, co jsem se nedávno dozvěděla? Původcem a vynálezcem koronaviru COVID-19 byl prý Jára Cimrman. V letech 1915-1919 se věnoval výzkumu virů, bakterií a epidemií, protože chtěl s jejich pomocí zastavit 1. světovou válku. Počítal, že po nakažení, bojující vyhlásí kapitulaci a po podepsání míru, dostanou od Járy Cimrmana vakcínu na uzdravení. První vytvořený virus poslal Jára Cimrman do Španělska v roce 1917 na testy. Ovšem v laboratoři jim utekly myši. Ty pak roznesly virus mezi lidi a na tzv. Španělskou chřipku zemřelo asi 50 milionů lidí. Bylo po válce a na jaře 1919 Jára spočítal podle složitého statistického vzorce, že další světová válka bude za sto let. (Asi udělal někde ve výpočtu chybu, s Hitlerem nepočítal.) Myslel si, že musí virus svěřit nejmoudřejší armádě, což byla podle něj v té době, čínská armáda. Zakonzervoval virus, nazval ho COVID-19 (Cimrmanův Odzkoušený Virový Destruktor, vzor 1919), otevřít za 100 let. Armáda balíček uložila v laboratoři ve Wu-chanu a v prosinci 2019 ho otevřela. A zbytek příběhu již znáte. (text jsem si půjčila)

Věřím, že jako v každé pohádce, i tento příběh bude mít šťastný konec. Přeji všem, pokud jsou nakažení, brzké uzdravení, ostatním přeji silnou imunitu a odolnost. Děkuji všem, těm v prvních liniích za jejich činy. Smekám před těmi, kteří se jakkoliv nezištně angažují. Hledím vpřed s vidinou naděje.

Dost bylo filozofování, káva vypitá a jdu se pokusit hledat novou práci.